Fotogalerie

Na start se postavili Michal, který sice letos říká, že jezdí jako cykloturista, ale všichni víme, co v něm dřímá a jaký obrovský potenciál na maratony skrývá...

... dále Pavlis, který měl na loňském králi smůlu a připletl se do pádu, čímž jeho ambice na dobré umístění padly. Je to starý maratónský veterán a počet jeho účastí na Králi Šumavy jde přes desítku...

...Pavel, který loni ochutnal, jak to vypadá na pódiu v nejprestižnější kategorii a na nejprestižnějším maratonu u nás. Jeho výkony letos sice kvůli změně práce nejsou tak hvězdné, ale přesto by mu je velmi mnoho amatérů mohlo závidět...

...Jura, který se na Krále velmi těšil, ale bohužel prokázal, jak může být závodní forma ošidná a během týdne člověka opustit...

...a nakonec Pohy, který se po nešťastném pádě na jaře a nuceném výpadku zase dokázal vrátit do formy a po skvěle odjetých Tatrách jel zkusit Krále, aby měl kompletní sbírku závodů.

Po startu se jelo poměrně kompaktně a tak nebyl problém držet se pospolu.

To trvalo do začátku stoupání na Hojsovu Stráž na 55. kilometru...

... které bylo velmi výživné a přestože bylo zima a teplota z počátečních 12 °C klesla až na 8 °C právě na špičáckém sedle, tak jsme se cítili jako v prádelně a peloton se pěkně nadělil.

Vše se ale hezky spojilo dole v Železené Rudě, kde spadly závory.

Poté se ve stoupání na Gerlovu Huť jely neskutečné kule, které ale všichni naši tři borci, kterým se podařilo v hlavním poli zůstat (Michal, Pohy a Pavel) zvládli...

...a úspěšně se probojovali až na dělení tras pod největším stoupáním závodu (9,5km dlouhé stoupání na Zhůří).

Toto stoupání nadělilo peloton definitivně a první menší krize chytal Pavel...

Michal jel výborně a Pavla podporoval psychicky hláškami typu "šlapej!, nebo tu chcípneš!". A měl pravdu - nahoře na Horské Kvildě v 1130 m.n.m. bylo pouhých 6 °C!

V hlavním poli zůstal již jen Pohy.

Po sjezdu z nejvyšších partií hor byla na 155. km občerstvovačka ve Zdíkově, kde se vehementně živil jak Pohy...

... tak zbytek našeho týmu.

Zbytek trati bylo již slušnější počasí, dokonce silnice oschly, ale sil valem ubývalo...

...což bylo znát již na 180. kilometru na legendárním Šimanově s až 18% stoupáním.

A konečně v cíli - nejlépe z týmu zajel Pohy (i přes defekt, který ho odpoutal od čelní skupiny) v čase 7:54...

...následován Pavlem v čase 7:57 a...

...Michalem taktéž v čase 7:57.

V čase 8:13 dokončil závod Pavlis a...

...v čase 8:30 se do cíle závodu protrápil i Jura. Večer jsme si užili v několika podnicích - a nejlepší byl ten poslední - čínská restaurace pouze pro nás :-) Osobně byl pro mě Král Šumavy velkým poučením pro příště a doufám, že mi bude dopřáno se na jeho příští ročník postavit v lepší formě a hlavně zase s partou skvělých kamarádů jako letos...